Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.
Na začátku recenze nového alba finských Amberian Dawn je vhodné položit si existenciální otázku: Potřebuje svět další nahrávku s předělanými hity švédských megahvězd Abba? Odpověď bude zřejmě u většiny lidstva negativní, finský kapelník Tuomas Seppälä by ale určitě nesouhlasil a svůj pohled zdůvodnil bezpočtem argumentů. Jenže ten hlavní je stejně všem jasný, jelikož vydělat si dnes muzikou nějakou zlatku je věc přetěžká a využití hitů, na které se vždy lepily masy lidí, ..
Může se zdát, že Brutus je kapela, která je stará jako lidstvo samo. Každý rok poctivě obráží venkovní taneční parkety, poutě, různé městské a obecní slavnosti a plní kulturní domy po celé republice. Pro někoho může představovat nejryzejší český bigbít, pro někoho je to neposlouchatelný šraml. Pravda může být dvojí, ale je nepopiratelný fakt, že Brutus je prostě fenomén. Chodí na ně zasloužilí důchodci, lidé v produktivním věku i dospívající mládež, která doma poslouchá úplně jinou hudbu,..
Od okamžiku, kdy Teramaze představili své první album s Deanem Wellsem na pozici frontmana, uplynuly v říjnu dva roky. Jen o tři dny dříve australská čtveřice představila nové album. Z hlediska časového by toto konstatování nebylo až tak speciální, kdyby v mezidobí Teramaze nestihli vydat ještě další dvě desky. A byť téměř sedmdesáti minut, tak jako v případě Wellsovy pěvecké premiéry už žádné album nedosáhlo (a v jednom případě zůstali Teramaze dokonce hluboko pod jednou hodinou),..
Jestli si někdo pokládá otázku, co bude s kapelou Power Trip po skonu frontmana Riley Galeho, jedna varianta možné odpovědi je na světě. Kytarista Blake Ibanez totiž založil s několika dalšími kumpány těleso Fugitive, jež má za cíl navázat na tvorbu jeho texaské formace a zároveň nabídnout vlastní díl tvůrčí osobitosti. Prvním výsledkem je EP „Maniac“, které vyšlo v půli tohoto roku a jež v podstatě do puntíku splňuje výše popsanou ambici. Dvouminutové intro „Javelin“, ..
Vyprávění o Puhdys jsme přerušili v pro kapelu úspěšném roce 1999, v němž kapela na albu „Wilder Frieden“ podstatně omladila svůj sound novým a techničtěji mnohem více erudovaným baskytaristou. První dvě desetiletky oslavili muzikanti vydáním živého dvojalba a díky technickému pokroku si mohli dovolil inovovat – na vyprodaný, výroční 3000. koncert v Berlíně si pozvali televizní štáb a zaznamenali pro fanoušky koncert na módní DVD, opatřené prostorovým zvukem. 22 000 fandů v lesním amfiteátru vytvořilo divokou atmosféru, ..
„Zpohodlněli jsme a řekli jsme si, že druhé album žádnou propagaci potřebovat nebude. Tím pádem ani spousta lidí nevěděla, že deska vyšla,“ řekl k menší úspěšnosti alba „Heading For A Storm“ Adrian Vandenberg. I takhle lehce se dá zabrzdit či dokonce pohřbít slibně rozjetá kariéra a s holandskou čtveřicí to vypadalo po neúspěchu druhé desky o poznání hůře než v době, kdy „Burning Heart“ vládla hitparádám na obou stranách Atlantiku i Pacifiku. Začínalo docházet ke třenicím, které vyústily ve skutečnost, ..
Italská Cadaveria osm let mlčela, alespoň co se týče řadových alb, během této vydala několik singlů a a některé z nich si našlo cestu na nové dlouhohrající album, které nese název „Emptiness“. Bylo otázkou, kam se za osm let kapela posunula. Frontwoman kapely Cadaveria (Raffaella Rivarolo) oslavila padesátku a dlouhou mezeru mezi deskami zapříčinila i rakovina, kterou zpěvačka prodělala.
Arc Of Life nakonec nejsou jen jednorázový projekt, jak se původně předpokládalo. Nic na tom nezměnil fakt, že domovská kapela základního jádra Arc Of Life, legendární Yes, se loni probrali k životu a do světa překvapivě vypustili comebackovou desku „The Quest“. Ta nadchnout nedokázala, stejně jako řada alb Yes za posledních dvacet, pětadvacet let, a celkově (co se týče kvality, ne publicity) zůstala i za debutem Arc Of Life, který porovnání s klasickými alby Yes nesnesl. ..
Pokud se kapela mihne v soundtracku k filmu „Blood Sister“, mohlo by to naznačit, jakým směrem se hudební uskupení ubírá. Italská čtveřice Silentlie se od svého založení v polovině první dekády tohoto století celkem systematicky drží atmosférického heavy metalu s prvky gotiky, odvolává se na Ghost a The Cure, coby chuťové ideové vůdce (přidává k němu i Ozzyho Osbourna, ale na toto vodítko bych až tak nespoléhal) a hlavně má v čele charismatickou Giorgiu Sacco Taz s osobitým vokálem – na jeho základě ..
Disturbed nikdy nebyli takový zázrak, jak se snažila zejména americká média léta fanouškům podsouvat. Měli raketový start s debutovým albem „The Sickness“, svezli se po světě s Marilynem Mansonem na vrcholu slávy, ale vše vyprchalo velmi brzy. Obzvlášť poté, co kapela opustila módní škatulku nu-metalu a začala se věnovat jakémusi mixu moderního heavy metalu, hard rocku, post-grunge a alternativy, což ji zařadilo do šedého zástupu kapel, kterých je v Americe nepřeberné množství. ..
„Nic zásadního jsme nezměnili. Vždy jsme psali písně, které sami milujeme, a protože se naše sestava nezměnila, nemůžeme vlastně dělat nic jiného. Našim cílem je neustále se zlepšovat a doufáme, že jednoho dne napíšeme perfektní píseň…“, komentoval aktuální situaci u Blackrain kytarista a zpěvák Swan. Je úžasné, jak v několika málo slovech lze dokonale charakterizovat více než padesátiminutové dění na novince „Untamed“. Francouzská glam metalová čtveřice je poměrně snadno rozpoznatelná, ..
Atmosféra byla napnutá jak struna Kossoffovy kytary. Když Free nakráčeli naposledy do studia, chyběl muž, který zvuk kapely kdysi svým nástrojem definoval – kytarista Paul Kossoff. Místo něho s kapelou začal natáčet W. G. „Snuffy“ Walden, od něhož si Paul Rodgers a Simon Kirke slibovali profesionální a rychlou spolupráci. Jenže duch kapely byl pryč. Kossoff, vědom si toho, že jeho pozice je ohrožena, zahlásil návrat a nakonec na šesté desce začal pracovat také. „Paul ale Snuffyho nenáviděl. ..
Jednou z kapel, která se s nadcházejícím rokem postaví na nový začátek, jsou britští The Quireboys. Mají za sebou turbulentní období, v němž se rozešli se svým zpěvákem, poznávacím znamením a posledním zakládajícím členem, Jonathanem „Spikem“ Grayem, na jeho místo se postavil dosavadní kytarista a skladatel Guy Griffin, jenž je členem kapely od konce osmdesátých let. Jak bude kapela znít s jeho hlasem ukázal singl „Lie To Me“, jenž předznamenává album „The Band Rolls On…“..
Tento díl seriálu by se dal označit podtitulem „dvojboj“. Zaměříme se v něm na alba ze stejného stylového ranku, obě velmi dobrá, přesto v detailech odlišná a hodna vzájemného porovnání. První na řadě bude letitá australská parta Deströyer 666, která na začátku prosince vydala novinku „Never Surrender“. Za tímto spolkem stojí kapelník K. K. Warlust, jenž je možná rozporuplný z hlediska morálního (viz nařčení z rasismu apod.), z pohledu autorského jde ovšem o protřelého mazáka...
Ani dvanáct let po smrti zpěváka Ronnieho Jamese Dia jeho odkaz neslábne. Je to právě naopak, malý velký umělec přetrvává a roste v srdcích fanoušků, a mnozí z nich se s Diovým odchodem stále nemůžou srovnat. Natočení dokumentu, který bude Ronnieho opěvovat, byl proto správný nápad, zvlášť s ohledem na skutečnost, že k něčemu takovému dali poprvé souhlas i Diovi nejbližší, v čele s jeho ženou Wendy, která mu byla oporou od poloviny sedmdesátých let...
Journey a Lollapalooza. Dva naprosto odlišné pojmy, jako by z jiného světa a přece dnes mají hodně společného. Journey jsou kapela, která největší úspěch sklízela v osmiletce 1978 až 1986, kdy vydala slavnou šestici desek „Infinite“, „Evolution“, „Departure“, „Escape“, „Frontiers“ a „Raised On Radio“, s multiplatinovými prodeji se stala jednou z nejúspěšnějších kapel doby a jedním ze symbolů osmdesátých let, včetně načančanosti, pompy a rockového kýče. Zejména v Americe byla (ač v té době nefunkční) na začátku devadesátých let..
Když Ronnie Atkins zveřejnil informaci o svém vážném zdravotním stavu, bylo jasné, že jeho domovští Pretty Maids budou nevyhnutelně odsunuti na druhou kolej. Ronnie se však poměrně záhy na scénu vrátil, nejprve sólově, poté přidal další díl kooperace s Erikem Mårtenssonem pod nespoutanými křídly Nordic Union, ale na Pretty Maids nedošlo. Jenže Pretty Maids nejsou jen Ronnie Atkins, ale i kytarista Ken Hammer. Lámat si hlavu nad tím, proč k sobě Ronnie s Kenem od vyhlášené pauzy zatím nenašli cestu,..|
Dnes je 26.7.2025, svátek má Anna
|
| Úvodník: |
|
Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu |
AMBERIAN DAWN - Take A Chance: A Metal Tribute to ABBA
|
[31.12.2022] [hodnocení: 3/10] |
BRUTUS - Ou jééé... aneb krása poetiky čtvrté cenové
|
[31.12.2022] |
TERAMAZE - Flight of the Wounded
|
[30.12.2022] [hodnocení: 7,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2022 - část XII. - kapely FUGITIVE, EXKIL a REDIMONI
|
[30.12.2022] [hodnocení: /10] |
|
[29.12.2022] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[29.12.2022] [hodnocení: 9/10] |
|
[28.12.2022] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[28.12.2022] [hodnocení: 5/10] |
|
[27.12.2022] [hodnocení: 8/10] |
|
[27.12.2022] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[26.12.2022] [hodnocení: 8/10] |
|
[26.12.2022] [hodnocení: 10/10] |
Guy GRIFFIN (THE QUIREBOYS) - Náš jediný limit je obloha nad námi
|
[25.12.2022] |
Thrashmetalové novinky roku 2022 - část XI. - kapely DESTRÖYER 666 a KRUSHHAMMER
|
[25.12.2022] [hodnocení: /10] |
|
[24.12.2022] |
JOURNEY - Live In Concert At Lollapalooza
|
[24.12.2022] [hodnocení: 8/10] |
|
[23.12.2022] [hodnocení: 7/10] |